27.9.12

8. den, 27.9. Los Santos de Maimona - Villafranca de los Barros, 16km

Večer jsem dlouho psal a na plno věcí zapomněl. Např. že jsem byl v Los Santos v kostele na mši. Místo varhan a zpěvu věřících z ampliónu zněl místní Kája Gott s Vlachovým orchestrem a se sboristkami a písní o Senhorovi. To mi bylo dost líto. Zachránila to při přijímání skupina babiček, které zpívaly krásnými flamencovými hlasy. Podobně zde ve Španělsku nahradili kostelní zvony nahrávkou londýnského Big Benu a to v každé vesnici, ale i městě jako je Villafranca. Mockrát jsem tu neslyšel znít pravé zvony. Když už jsem se dotkl té religiosity, doufám, že to není rouhání, ale dva novozákonni zázraky jsem tu zažil. Jeden jsem popsal - to byl přechod řeky suchou nohou,. Druhý zázrak, MC by hned věděl, kde to v Bibli je a zázrak by popsal. Teď ten můj - v Castilblanco ve vodovodu byla odporná, chlorovaná voda, ale cestou do Almadénu nebylo žádné napajedlo (bar) ani obchod (ty otvírají v 9 a později), musel jsem tedy načepovat tuto nechutnou tekutinu do svých petlahví. A věřte nebo ne, odpoledne při stoupání na ten hřebínek před Almadénem, kdy celý den bylo přes 30st, tak ta voda chutnala jak lehké moravské vínko s mattonkou a vypil jsem ji do posledni kapky.
Je to rouhání? Mirku?
A ještě jedna religiózní záhada. Dnes po večeři se zvedl Abdel, že jde na mši, a přitom nejí vepřový z náboženských důvodů a nikdy ani čorízo a vepřo knedlo neochutnal. Budu se muset zeptat.

Dnešní etapa začala na policii, kde jsem vrátil klíc od herberku a hezky podekoval. Cesta vedla hlavně olivovníkovými háji, párkrát lehce zapršelo, ale deštník to zvládl. Poté se přimíchaly mezi olivy vinice, dnes s obzvlášť slaďoučkými hrozny. A také prvni mandlovník, ale mandle hořké.

Jsem/jsme v soukromém herberku za 10€. Holanďani jsou ve druhém herberku. Vařil zase Abdel, než jsem se probral ze siesty, už vařil. Tak jsem koupil aspoň víno, Campo Viejo/Rioja/Crianza 2007. Krevety na jiný způsob. Odpoledne mrholilo. Ještě s námi jedl španěl Umberto. Dal za večeři Abdelovi čorízo a sýr (ten nejí, že mu nechutná), tak mi to A. potajmu strčil do mé mošničky s jídlem.

Mám vyřídit pozdravení svatého Jakuba (Santiago, nebo galicijsky Xacobeo) svatému Václavovi.
Vy se budete zítra válet a mě čeká 28km do Torremejía. Na cestě není ani jedna ves, ani jeden bar, vše je třeba naložit ve Villafrance.

2 komentáře:

  1. Já tam chci taky, teda. Ne kvůlivá nějakejm francouzkejm chlapům, ale protože to je tak hezký...piš, Cigi, piš.
    St.D.

    OdpovědětVymazat
  2. Svatba v Káni Galilejské,proměna vody ve víno..o kvalitě vody se nepíše,ale to víno prý bylo výtečné .O rouhání nemůže být ani řeči..rouhání by bylo kdyby jsi si nevzal do horkého dne žádné pití a trpěl pro tu bláhovost žížní !!To by bylo nejen rouhání,ale i blbost...to by zkušený poutník neudělal.Píšeš moc dobře,ať ti ta píle vydrží.Mc

    OdpovědětVymazat