27. den, 16.10. Mombuey - Puebla de Sanábria, 31km

Moc se mi dnes psát nechtělo. Před 5 lety mi umřel otec. Tak jsem dnes cestou vzpomínal na rodiče, a tak... Kuba, Kubíček mi to ulehčil, když vše přikryl temnou dekou. Bylo sychravo, mrholilo, ale nebylo to na pláštěnku. Cesta klikatá, pestrá, vesnice se k sobě přibližují, už to není 20-30km jako v Extremaduře, ale 2-3km. Sice jsou malé, ani bar nemají, ale cestu okoření. Takže se mi šlo celkem dobře.
Za celý den jsem nenarazil na otevřený kostel, abych za rodiče zapálil svíčku. Oni ale v tom Španělsku nahradili svíčky žárovičkami. Vhodíš minci 10 centů, rozsvítí se malá žárovička, vhodíš dvacetník 2, euro... To už je úplný úlet, připadá mi to jako hrací automat. Za chvíli, když si připlatíš, bude žárovka třeba měnit barvy nebo blikat. Takže možná dobře, že bylo zavřeno.
Do Puebla de Sanábria, jsem přišel kolem 17h. Herberk je tu u řeky, je soukromý, tedy dražší, 10€, ale perfektní a jsem tu úplně sám. Šel jsem, spíše vyšplhal 200 schodů, do města, nad řekou Tera, viz obr. Město je plné křivolakých uliček, vedoucích nahoru, k citadele a ke kostelu.

V herberku je vybavená kuchyně, tak jsem si uvařil kuskus s cuketou, paprikou, rajčetem a nějakou klobáskou (obr).

Přikládám ještě obrázek kostela v Mombuey, kde je vidět ta raketa. Včerejši obrázek to byl spíše raketoplán.

Nevím, jestli to je na obrázku vidět, ale ta kráva měla žluté rohy jak banány, a ta za ní zas červené, a byla tam i s modrými rohy.

Ještě ke komentářům. Samozřejmě se těším domů, a stejně se těším na zítřejších 28km do Lubiánu. A doma se na mě také těší. Snad se na mě Pavla nebude zlobit, když tu zveřejním její včerejší smsku.
"... šumi mi radio, už abys tu byl a seřídil to..."
Nic v tom nehledejte, není to žádná šifra, žádný kód, prostě šumí radio v kuchyní a doma se na mě těší :-)