12. den, 1.10, Alcuescar - Cáceres, 38km

Večer opravdu v 21h se brána zavřela. Abdel nevečeřel, protože kuchyně v baru naopak otvírala až v 21h, to je tu ve Španělsku běžné. 4 hodinová siesta zcela mění rytmus dne. Ve 21:45 nás hospitalero zahnal že společenské místnosti do cel, že se musí zhasnout. Ráno jsme se všichni sešli v 7:15 v baru na snídani. Abdel mluvil o diktatuře katolické církve, o nesvobodě. Snažil jsem se mu vysvětlit, že tato nevoboda byla svobodně vybrána. Nemusel do kláštera, mohl jít do pensionu za 15€. Nevím, jestli se mi to podařilo.
David, mladý angličan, Dave, z Brightonu má vedle baťohu ještě skateboard, snad metr dlouhý. Používá ho, když vede Camino podél silnice,

Před 8, před východem Slunce jsem vyrazil. Po včerejši dlouhé etapě se šlo až nečekaně lehce. Nohy se domluvily s botama, že mě už nebudou trápit. Po pár km jsem došel Umberta a rozloučil se s ním. Do Cáceres (Káseres) nedojde. Pak kolem mne profrčel Dave po silnici, jak na koloběžce. Cesta zpočátku mezi olivovníky, později duby a nakonec jen pastviny. Jasno, teplota pod 30 st. Pohoda. Ve Valdesalor jsem potkal chrápavého okřikovaného španěla z 1. etapy. Zde končil, takže už ho asi neuvidím.

Cáseres, velké starobylé město, plné turistů a proto drahé. 15€ za nocleh v herberku. V 21h u nepálců v kebabárné levné pivo (3), půllitr za 2€ a jídlo za 5, s Davem a Abdelem až do půlnoci.

Jsem ve třetině cesty časově, 290km ale třetina z 980km není. Budu muset přidat. Cordula mě na začátku šetřila, teď ordinuje dlouhé etapy. Tělo a nohy OK, Těšim se, jak zítra vyrazím.