Ráno pomalé probouzení. Ale hlava po likéru nebolela. Jen nepracovala. Čekal jsem na otevření baru v půl deváté. Stejně tak Tom. Po snídani hned stoupání, cca 100 výškových metrů nad klášter. Téměř na vršku si Tom vzpomněl na pláštěnku, kterou nechal v herberku. Já bych se pro ni nevracel a spolehl bych se na Kubu, Kubíčka, že to zařídí. Tom ale takovou zkušenost nemá. Shodil batoh a vrátil se. V další vesnici A Gouxa byl trh. Pár stánků s čínským oblečením, botami, ale take švec, který vyráběl dřeváky. Také 3 stánky s pulpo. Hned ta první, paní Pereiro z Luga mě začala nabízet, ale bylo teprve jedenáct a to je na oběd brzy. Dala mi aspoň koštnout. Dobré to je. V další vesnici, jde proti mně staroušek a volá, ...pulpo...Gouxa..., ten se na ni tak těšil:-). A já také dostal chuť, a když ji nabízeli v restauraci u silnice za 5€, neodolal jsem. Potkal jsem pár z JAR, jdou z Ourense, mají na to týden a spí v hotelech. Asi tam doma mají zlatý důl. A dál, nahoru, dolu, nahoru, dolu, hřálo sluníčko, takže ke konci jsem mlel z posledního. Večer jsme šli do baru na večeři. Bylo caldo galego, tj. kapustová z místní kapusty a tři velké plátky vepřového masa se salátem. Caldo jsem vyfotil jak hotové, tak i syrové. A své dva společníky. Tom je vlevo, Michel vpravo.
Komentujeme, že už se na Tebe těšíme. I na vaření chobotnic. Moc!
OdpovědětVymazatpozdravy a přání dobré noci z N.