Ráno jsem se rozloučil s Michelem. Jel autobusem do Ourense, pak do Santiaga a pozítří vlakem domů.
Vyšel jsem v 8h za tmy, bez snídaně. Bylo mi zima. Zítra už si ráno vezmu dlouhé kalhoty. Cesta byla ale velmi příjemná. Vedla proti proudu řeky Tera. Procházela kolem lesíků, cca 1ha. Oni to vlastně nejsou lesy, spíš plantáže vyrovnaných stromů do přesných řad, vysokých nezkroucených listnáčů, asi rychle rostoucích. V nich by vás houbaření nebavilo.
Ale protože se blížíme k horám, položil sv. Jakub na jedné takové sklizené plantáži rovnou větev, lehounkou jako pírko (obr.) Zkrátil jsem ji, zbavil kůry a pomalu si na ni zvykám. No není kouzelná? (obr). A zas ten JdC "jaký jste to chodec, když nemáte bodec?"
No bodec to není, řekněme konec. Za 30 centů, no nekupte to (obr). Takže, jaký bych byl chodec, kdybych neměl konec?
Snídal jsem u řeky Tera(obr). Tam mě došla Lydie. Na řece dále proti proudu byla velká a plná přehrada, se spuštěnou turbínou (obr). Neodolal jse a vlezl do vody. Bylo to tak báječné (obr).
Poobědvali jsem v baru v Olieros de Tara domácí čorízo pani barmanky "mi chorizo de mi cerdo" jsem rozuměln jako "moje čorízo z mého prasátka" a bylo skvělé a bylo ho tolik, že jsem si část zabalil na cestu.
V Rionegro de la Puente (rodišti zakladatele venezuelského Caracasu, píše Cordula)j sem se rozloučil s Lydii. Ona zůstala v pěkném místním herberku (sama) (obr). Mně naordinovala Cordula ještě 9km do Mombuey, kde je kostel z 12. stol. s věží jak raketa. V herberku jsou dva cyklisti, španělé. Je tu mikrovlnka, tak jsem si udělal zase masové koule s rýží, mana nebeská.
Nemůže být každá etapa perla, ale poslední dvě byly určitě perlivé.
Včera jsem pozoroval první známky podzimu, žluté listí na stromech ve stromových plantážích a spadané lístí ořechů. A včera odpoledne fičel studený vítr, až jsme se báli, aby nepřinesl sníh.
Vím, že za komentáře mohu být jen vděčný, není na ně nárok, ale dnes dlouho nepřicházely, až jsem si myslel, jestli ve volbách nevyhráli komunisti a nezavedli cenzuru.
Dnes se mi podařilo okomentovat včerejšek a pak přišla zpráva z dneška,takže dnes píši i k dnešku..tedy jestli račte rozumět.Psal jsem již několikráte,že ty fotky jsou velmi dobré.A poutník potom třikráte nezaostřeně dokumentuje hůl,aby ve vznostném oblouku nám jakoby nic předhodil zrcadlení ,do kterého bychom rádi vstoupili,jenže když vidíme toho hubeňoura tak je nám stydno za zlenivělá obtloustlá těla/ne všem ,samozřejmě ,ale mě jo/.Poutníci řídnou,známé osobnosti se vytrácejí..trochu je nám z toho smutno,ale víme ..pouť není pouto ,ale putování.Tož Bueno camino a dobrou noc mc
OdpovědětVymazatCigi, Ty jsi hubenej!!! I z hladu přece může být člověku špatně, dobře, že si děláš zásoby čoríz z čuníků.
OdpovědětVymazatObrázky též kvituji s povděkem, pro ty chodící jenom v duchu je to - ani nevím, jak to napsat - no jako kdyby tam taky byli, takže klišovitě otřepaně.
Komunisti vyhráli, jojo. Ale zatím naštěstí jen někde.
Chladno tu je taky, obzvlášť z rána. A v podvečer tma, tma, tma. Brzy budou Vánoce!
Pěknou noc a nohám po těch téměř 40 km dobrý odpočinek.
Zdravíme,
St.D. + 2
Už poněkolikáté koukám na některé ty fotky a říkám si:"ten chlap sedí někde v galerii a občas vyblajskne nějakou krásnou krajinku a pošle to",jinak si to neumím vysvětlit,vážně bych si je pověsil někam na zeď. Pěkné je to. To,že
OdpovědětVymazatjsi velice schopný lobista je už mimo diskuzi,protože je mi jasné,že jsi minimálně polovinu čtenářů přesvědčil,aby se sebrali a šli...o naší rodině
nemluvím,tam je to jasné. Ty textíky maj takovou atmospheru,...
DuP