Den 14., 11.10.., Las Mesas - El Toboso, 27 km

Vyšel jsem opět za tmy. Dlouho jsem si nebyl jistý, zda jsem zvolil správnou silnici. Od baru byly 4 možnosti. Ale asi tak na třetím km jsem zahlédl žlutou šipku a uklidnil se. Dnes prvních 8km bylo po rovné silnici s jednou zatáčkou Po krásném východu slunce zcela zpoza obzoru - nevím, jestli je to na obrázku vidět - jsem před sebou viděl tři záříci kilometrovníky odrážející světlo vycházejícího sluníčka (jdu na západ).Ale po ránu se jde dobře. Vzpomněl jsem si na zábavu před 5 lety na Via
de la Plata, kdy jsem počital dvokroky mezi prastarými milníky u římské cesty - římská míle byla právě 1000 dvoukroků. podrobnosti viz v roce 2012 někde kolem Fuenteroble. Tak dnes průměr ze dvou počítáni vyšel 635 dvoukroků na 1km to jest 1,575 m na dvoukrok a 0,787m na jeden krok, Ale
po ránu a po silnici se to kráčí dlouhými kroky. Odpoledne jsem myslím zpátky u 75cm. Tuto odbočku nechť mi čtenář promine, ale jsem vystudovaný zeměměřič a neodolal jsem.

Ze silnice naem kdbočil na 9. km k lagunám s plameňáky, ale kdeže, laguny vyschly a plameňáci odletěli,ale aspoň jsem nešel po silnici. Na konci cesty kolem lagun a na té silnici stojí Ermita de Monjavacas, kde je správcem nebo kostelníkem Jaime. Hezky jsme si popovídali. Žije tam
se ženou a psem Jaicem a stará se o zahradu a kostel. První neděli v srpnu tam mají fiestu. To vezme osm chlapů na ramena sochu Nuestra Seňora de la Antigue de Monjavacas a běží s ní 7km do Mota del Cuervo, s nimi běží mnoho dalších, kteří je střídají. Po dvou týdnech s ní zase běží zpět. Co dělají ty dva týdny mezi tím si můžeme jen domýšlet.

Od Ermity to byla zase cesta polní, vyprahlá, ale! terén se začal trochu vlnit a už to není rovina od nevidím do nevidím. Cestou rozsáhlé vinice, a mnoho zapomenutých hroznů, tak jsem doplňoval rychlé cukry. V El Toboso jsem se ubytoval v hotelu, kde jeden třílůžkový pokoj je určen pro poutníky za 15€ a jsem tu sám.

Dulcinea z Tobosy, Don Quijote, Cervantes, ano je to zde. Místo navštěvované turisty, takže se platí i vstupné do kostela. Když jsem to zjistil a otočil se, že zas půjdu, paní v pokladně se zeptala
"¿Peregrino?". "Si", tak jsem měl vstup zdarma včetně audioprůvodce v angličtině. Navíc jsem dostal obrázek místního svatěho "Cristo de la Humilidad  a důležitou informaci, že zítra tu je - a
vlastně v celém Španělsku včetně Katalánska - fiesta, státní svátek, snad spojený i s procesím. Uvidím, jaký bude program a buď půjdu dál nebo zůstanu.
Večeře menu za 9€ s vínem z vedlejšího vinařství, jehož vinicemi jsem procházel a jejich víno zobal.