Den 31., 28.10., Medina del Campo - Tordesillas, 25km

Už se asi opravdu těším domu. Vzbudil jsem po třetí hodině a v pět jsem ještě nespal. Pak mě v půl sedmé vzbudil budík. Na dveřích byío sice napsáno "Donativo 10€", ale donativo je dobrovolné, tak jsem na stole Otcuům karmelitánům nechal 7€. Jsem přeci jen škudlil. Na náměstí s deseti bary, které  bylo včera jistě do půlnoci plné lidí, jsem  byl úpůně sám. Všechny bary zavřené. První otevřený bar byl až v nové Medině, ale za to  s půlkilovým  croissantem (je to naposled, tak snad to můžu vyslovit). Z baru jsem vyšel ještě za tmy, kolem půl osmé. Cesta z města byla jednoduchá. Právě když vycházelo slunce, mi zavolala Pavla, že už se těší, jak budu zase drobit pod
stůl v kuchyni. To už jsem byl na 6.km. To začaly kolem cesty opět vinice, sklizené. Blížil jsem se k Ruedě, vyhíášené vinařské oblasti. V Ruedě jedno větší vinařství vedle druhého, ale bylo 10h, tak jsem ani neochutnal. Z Ruedy už do cíle zbývalo 11km a já. pospíchal, abych v klidu v Tordesillas koupil jízdenku do Madridu, a trochu se opucoval. Tordesillas leží na řece Duero, to je portgulaskě Douro a ústí do Atlantiku v Portu. Když jsem si koupil si koupil jízdenku a měl asi 3 hodiny času, zašel jsem k řece na pláž vedle mostu (ano pláž). Ale voda byla nelákavá, kalná, a já smočil jen nohy. Na břehu navíc už netrpělivě přešlapovali další zájemci o koupel, viz obrázky. Ale k pláži patří i sprchy. A tak jsem se u řeky Duero alespoň osprchoval (v plavkách) a převlékl do suchého, vypraného trička. Ve městě jsem si pak našel bar mimo turistické centrum a dal si dvakrát copa (už správně) vína (oblast Ribeiro Duero), které na baru popíjeli místní štamgasti a tapas a byl jsem po obědě. No a pak na autobus. Až po Arévalo jsem sledoval, kudy jsem to šel, pak dálnice uhnula a jedu místy, která neznám, a přitom píšu dnešní, poslední nebo předposlední povídání.