Staré Toledo je úžasné. Nové poznám zítra, až jím budu procházet. Dnes je to 10let, co jsem úplný sirotek. Chtěl jsem dnes na rodiče zavzpomínat. Hospitalero mi poradil mimo jiné,v 9h je každý den v katedrále mše mozarabského ritu. Mozarabové (více viz Wiki). Otec byl věřící a měl rád rituály. Z mozarábské mše by jistě měl radost. Před 9h jsem se ochranky v bráně katedrály zeptal na Missa de Mozarabe, on se zeptal do vysílačky, zda se bude konat a vpustil mě, (jinak vstupné je 10€). V Mozarabské kapli jsem byl sám. Pak se začali trousit kněží (bylo jich 6) a přišel ještě jeden věřící. Dost velká přesilovka. Kněží byli vzadu za mříží a zpívali latinsky. Dva se pak šli převléci a u oltáře odsloužili mši, opět latinsky. Trochu mi to připadalo jako pravoslavná mše, jen se neschovávali za ikonostáz. Po mši jsem se snažil dostat do katedrály, ale byly tam zábrany a musel bych je přeskakovat. Venku, představte si, pršelo, sice chvíli a drobně, ale pršelo. Šel jsem na snídani a pak zkusil ukázat v pokladně katedrály ukázat credencial (také rada hospitalera) a ejhle, vstupenka s názvem INVITACION za 0€. Muchas gracias. Katedrála je úchvatná. Obrovská a tak zdobená, že prohlédnou všechny detaily je práce na celý život. V dobách, kdy se takové katedrály stavěly, nebyla televize, ani jiná podobná časožerná zábava, a lidé měli na prohlížení takový detailů čas. Odkazuji zase na wikpedii. Já tam strávil tři hodiny a pak jsem usoudil, že to stačí, a další muzea, kostely, synagogy už navštěvovat nebudu, že mi bude lépe mimo turistický ruch.
Koupil jsem si pivo a sešel dolů k řece, ke splavu, vzpomenout na vnučku. Tam jsem byl vskutku sám, prošli kolem dva nebo tři pejskaři. A tam jsem dopsal včerejší hlášení.
Pak jsem se toulal uličkami, a představoval si, jak se v těch úzkých uličkách žije. Zdejší řidiči jsou kouzelníci. Zašel jsem do syrské restaurace (oni to ale byli marokánci) na falafel. Začalo pršet, ještě chvíli jsem se procházel, Potkal jsem své spolunocležníky Japonce Ale skončil jsem v albergue. To už pršelo vytrvale a zítra bude zas. Těším se. Uvařil jsem si masové koule s rýží, rozdělil se o čtvrtku melounu s vedle diskutujícími španěly (jeden katalánec, jeden argetinec a jeden španěl, abych byl přesný. Dva z nich jsou na Caminu a zítra se sejdeme v albergue v Novés). Dopijím druhé pivo a dopisuji dnešní report v jjídelně, kde u televize osazenstvo kouká na fotbal - Real Madrid - Tottenham. Byl to hezký den a jsem rád, že jsem se tu jeden den zdržel.
Žádné komentáře:
Okomentovat