Ještě k včerejšímu vaření. Zapomněl jsem zmínit, že jsem použil i cibuli a česnek, které jsem napaběrkoval na polích kolem toho města zahořklých mužů (Las Mesas).
Ráno jsem nespěchal, protože jsem ještě chtěl za světla vidět Avilu vcelku z kopců na druhém břehu řeky Adajo (foto?). Do kasičky jsem hodil 10€ za extra noc a vyprání. Cesta dnes byla velmi příjemná, nebylo horko a vanul příjemý vítr. Přes den, ráno bylo dost chladno, určitě dost pod deset stupňů, tak jsem měl na sobě poprvé bundu. V Cardaňoso kolem mě projel Cardańosan na mopedu a divně troubil. Za chvíli jsem ho míjel, když vcházel do domu a zase troubil. Měl plastikový pytel, který troubil. Tedy mečel. Podivil jsem se a on, že je to kůzle. Dost drastický způsob převozu. Ještě jsem naznačil otázku (přejel jsem hranou dlaně po krku) a on, že ne. Dost se mi ulevilo.
A pak jsem přelezl nízký vršek a za ním se otevřela daleká rovina. Hory mizí po mé pravé ruce (na východ). Ještě den dva je uvidím, ale já už půjdu rovinou. Do konce mé letošní pouti, do Tordesillas zbývají tři etapy (cca 9Okm).
V Gotarrenduře jsem zašel na obecní úřad (ayuntamento). Hospitalera tam nebyla, její kolegyně řekla, že přijde za chvíli, ať počkám v baru vedle. Dal jsem si tam 2x caňa a tapas. Jednou to byla ensalada rusa, ruský salát = vlašák - moc dobrý. (To na vysvětlenou komentujícím anonymům M+M z Podještědí, jak se to má s názvy jídel. Ale nic jako španělský ptáček, tj. hovězí roládu jsem tu neviděl.) Druhé tapas byly nakládané ančovičky na kyselo. Barmanka (původem z Dominikánské republiky) nabídla, že mi večer připraví menu, ale ať přijdu brzy, po šesté hodině, že musí odjet do Avily. Jinak se vaří až po osmé. S vděčností jsem přijal, protože zásoby jsem si nepřinesl a v Gotarrenduře není obchod. Je tu ale muzeum Někoho, a Palomar de Santa Terese de Avila (nebo de Jesus), tj. holubník sv. Terezy. Moc tomu nerozumím, ono těch sv. Terez a Terezií je více. To si vygooglím doma.
Albergue je luxusní, jak jsem jim napsal do knihy "Hilton mezi albergue na Camino del Sureste". Pokojích s dvěma palandami, které nevrzají, vedle toaleta se sprchou, vedle prádelna s pračkou a sušičkou, vedle kuchyňka, a vedle společenská místnůstka, kde právě sedím a vše přístupné z dvorečku s hlubokou studnou (řekl bych 10m) a sochou sv. Terezy.
A přátelé, nevím, jak to bude od zítřka s psaním zpráv. Španělská SIM karta na mě křičí, že mi zítra končí lhůta, ať zaplatím dalších 15€. To neudělám, na ty tři dny to nestojí za to. Když jsem si tu SIM kartu kupoval, myslel jsem, že bude fungovat než vypotřebuju 4GB dat, ale ne, jsou to 4GB na 30 dní. Pokud se mi na českou SIMku nebude dařit odesílat emaily, o zprávy nepřijdete, budu je psát průběžne do mobilu (vždyť je to můj deníček) a odešlu je v neděli nebo v pondělí z domova.
Žádné komentáře:
Okomentovat