Ráno (kolem 7) vstoupil Rodrigo dospolečenské místnosti a viděl pozůstatky našeho večerního povídání s Alainem, řekl "Aah, včera tu byla fiesta, šampaňské (to ta sidra).." Nejdřív odešla Katrin, pak compaňeros (za tmy), my s Alainem az za světla. Bylo to poprvé od Alicante, kdy jsem etapu šel s někým, s Alainem viz foto. Před albergue to vypadalo, že se chystá trh, stavěly se stánky, dost aut (s přívěsy zase na auta), pneumatiky.... Dobře, tak to jsou moto trhy, jaké bývají v Tuhani. Když jsme došli na náměstí k prvnímu otevřenému baru, bylo jasno, budou automobilové závody. Do baru jsme se málem nevešli, všude plno chlapů, ale nebyli to lovci, jak bývá o víkendu obvyklé, ale měli na sobě kombinézy plné reklam. Také plno turistů, kteří nasedali do připraveného autobusu. Nebyli to turisté, byli to diváci, které autobus rozvezl po trati. Nás čekal na začátku výstup na 2,5km o cca 300m a pak ještě o dalších 200. Ale po ránu to jde. Naštestí jsme šli po kozí stezce a ne po silnici. Tam začaly závody. Vylezli jsme dnes do 1250m. Cesta nádherná, po výstupu do 1200m už po náhorní planině, kolem pasoucí se kozy, krávy, koně, jen ta řvoucí auta dojem poněkud rušila, ale jen asi do 12h, pak to skončilo. Na jednom stanovišti u silnice jsme se dali do řeči s pořadateli (kluci 20-25 let, z Avily). Nejdřív nám nabídli láhev vody, Alain přijal, pak plechovku piva, pak druhou, pak sýr. Mezitím kolem nás svištěla auta. Okolo krásné hory, hluboká údolí, cesta už jen klesala, zbývalo pár km. Dnes velká pohoda. Bydlíme v albergue, které je ve zdravotním středisku.Já si po včerejší zkušenosti s palandou vzal matraci a odestlal si v čekárně. Zítra ale musím před 8. hodinou místo vyklidit, protože začnou chodit pacienti na injekce.
Žádné komentáře:
Okomentovat